Matematické pohádky

První matematická pohádka

Bylo nebylo. Na jednom definičním oboru byl definován mocný Logaritmus, který měl za dceru krásnou funkci. Sinus x, jak se jeho dcera jmenovala, byla skutečně nádherná. Její ladná křivka byla zvýrazněna absolutní hodnotou, kterou si ráda oblékala, půvab jí dodávala i velká frekvence a krásná amplituda na sympaticky souměrném oboru hodnot. Při úsměvu roztomile špulila periodu a nevadil ani její mírný kosínovitý předkus.

Funkce na celém definičním oboru žily spokojeně a mocný Logaritmus všechny uznávaly jako svého pána a vládce. Ale jednoho dne se blízko logaritmického pravítka, kde král sídlil, usadila hrozná derivace. Terorizovala pravé i levé okolí a derivovala vše co jí přišlo do cesty, až všude kolem ležely jen samé nuly.

Jednou vzkázala králi: "Za týden zderivuji tvoji dceru." I bylo mnoho smutku v prstencovém okolí, až král rozhodl: "Sinusoidu a půl definičního oboru dostane ten, kdo nás zbaví té hrozné derivace."

Zpočátku se hlásilo mnoho funkcí, které se chtěly s nepřítelem utkat. Ale dny ubíhaly, a po derivaci vždy zůstávaly jen nuly. Statečné složené funkce metaly po derivaci své parametry, kvadratické funkce chtěly v boji využít parabolický tvar svých grafů, ale všichni podlehli. S úspěchem se nesetkal ani exponenciální rytíř, který se sice domníval, že je pro derivaci neporazitelný, ale ta jej chladnokrevně zderivovala při základu y.

O nabídce krále se dozvěděl i šlechtic Arcus von Sinus. Byl moudřejší než všichni ostaní, a proto se nevydal přímo do boje, ale nejdříve vyhledal starý moudrý Integrál, který měl v boji s derivacemi velké zkušenosti. "Dobře jsi udělal, že jsi za mnou přišel," řekl mu Integrál. "Dám ti tři dary, které ti v boji pomohou. První je exponenciální štít. Je tvořen složenými exponenciálními funkcemi s různými proměnnými, a proto je velmi těžké jej zderivovat. Můj druhý dar je tento integrační meč. Je to jediná zbraň, která je schopna derivaci porazit. Třetím darem je tento cyklometrický amulet. Bude ti stále připomínat abys při integraci nikdy nezapomněl přičíst konstantu. A teď jdi a determinant tě provázej."

A přišel den, kdy měla být zderivována krásná princezna Sin x. Doprovázena lehkými lineárními funkcemi kráčela princezna k doupěti strašlivé derivace. V tom se přiřítil Arcus von Sinus na ohnivé limitě a zvolal: "Nic se neboj krásná pann...(?)...funkce. Jsem tu abych tě zachránil!" A pobídl svou limitu ke cvalu. V tom už vylézá derivace ze svého doupěte. Zahlédla bojovníka a vrhá se na něj. Arcus však nečeká a útočí svým integračním mečem, exponenciálním štítem kryje každý pokus o derivaci. Všude kolem odletují zkrvavené parciální zlomky a po zemi se bezvládně povalují vnitřní funkce. Konečně se i derivace sesunula na zem.

"A je to," zaradoval se von Sinus. V tom se mu ale v exponenciálním štítu zjevil starý moudrý Integrál se zrzavým plnovousem: "Moment princi. Druhá derivace ti nic neříká?" A skutečně. Z doupěte už leze druhá derivace a sápe se na rytíře. A zase boj, zase zlomky a elementární funkce všude kolem. Ale nakonec byl princ i s druhou derivací hotov. Pak nahlédl do skript. "Ne, třetí derivace už skutečně neexistuje," oddechl si.

A už se k němu ženou šťastné funkce a oslavují vítězství nad derivací. I starý mocný Logaritmus přišel a děkoval. Pak se zeptal Arcuse, jak se s ním vyrovná. "Jsem chrabrý funkční předpis a šlechtic Arcus von Sinus. Dejte mi svoji dceru, krásnou Sin x a budu spokojen." Dostal tedy princeznu a měli spolu krásnou Konstantu. A jestli nezemřeli, konvergují dodnes.

Druhá matematická pohádka

Milé děti, jistě si všechny vzpomínáte na krásnou první matematickou pohádku o tom, jak princ Arcus von Sinus zamordoval zlou derivaci... ("Hergot, Aničko, nebul!") ...a za ženu si vzal princeznu Sin x... ("Čemu se směješ, Pepíčku? Proč je princ bl...") ...a jestli neumřeli ("Neřvi, Aničko, neumřeli!") ...konvergují dodnes ("Ježíšmarjá, já se z vás, děti, picnu, vy zas nevíte, co je to konvergovat.").

Bylo nebylo. V jednom lineárním prostoru nad tělesem reálných čísel vznikla náboženská soustava matic tajného řádu n uctívající charakteristický polynom Fí. Maticí představenou této sekty byla stará Adjungovaná. Ta záviděla království mocného Logaritmu, že si skoro všechny funkce spokojeně konvergují, a tak se rozhodla, že království zničí. Pamětliva legendy o porážce kruté derivace věděla, že musí nejprve zneškodnit Integrál. Ale jak? Začala si pročesávat algebraické doplňky a vtom jí bleskla diagonálou spásná myšlenka. "Sestry," promluvila vzrušením tak hlasitě, že některé matice leknutím provedly i 3 elementární úpravy najednou, "musíme se zmocnit krásné Konstanty, dcery prince Arcus von Sina a princezny Sin(x). Vyšleme proměnnou Xí, která vláká Konstantu do nekonečně-dimenzionálního prostoru!"

Adjungovaná matice by se nejradši hermitovsky transponovala jakou měla dobrou náladu. Počítala s tím, že jí pomohou dvojčata Nekonečnovi. Ty nikdo od sebe nerozeznal, však se lišila jenom mateřským znaménkem. Navíc bratři Nekonečnovi nikdy králi neodpustili, že je prohlásil za nevlastní (čísla) a vyhnal za devatero prvočísel, až na samé konce reálné osy.

Adjungovaná matice dala přivést homogenní soustavu lineárních algebraických rovnic a poručila jí, aby se vyřešila. Když po chvíli vyšla proměnná Xí, nechala jí Adjungovaná blížit k Plus Nekonečnu, který jí ukázal cestu ke Konstantě.

Mezitím si malá Konstanta nic netušíce nevinně hrála se svou kamarádkou exponenciální funkcí na divergovanou, když tu najednou spatřila proměnnou Xí. "Že si mě nepřičteš!" zavolala proměnná Xí (sčítání byla nejzamilovanějsí operace Konstanty). Důvěřivá Konstanta si Xí přičítala a přičítala, až se ocitla v okolí Nekonečna a propadla se do nekonečně-dimenzionálního prostoru. "Cha, chá," rozléhal se ďábelský smích Adjungované matice lineárním prostorem, "teď zničíme Integrál!"

Když se princ Arcus dozvěděl, co se stalo, šel se poradit s Integrálem. "Adjungovaná matice vězní Konstantu," stěžoval si Arcus, "nemohl by ses pokusit ji vysvobodit?" "Určitě," odpověděl Určitý Integrál a vydal se na cestu. Jenže když se pokusil Konstantu zaintegrovat zpátky... ouha! V nekonečně-dimenzionálním prostoru neměl žádné meze, a tak integroval a integroval, ale vycházely mu samé nesmysly.

Zmizením Určitého Integrálu a Konstanty však v království nastala nerovnováha: ze zatuchlých diferenciálních rovnic začaly vylézat parciální derivace a vypukla válka. Lomené funkce propichovaly svými extrémy exponenciální a mocninové nepřátele, citlivé cyklometrické fňukny totálně zblbly a začaly si vyměňovat obory hodnot, hyperbola podplatila limitu a dodefinovala se v nule, odmocniny ze zoufalství zkoušely odmocnit záporná čísla a proradná parabola emigrovala do množiny komplexních čísel. Číslu e se všichni posmívali, že je iracionální, a tak zaútočilo rovnou na krále Logaritma. Ten v roztžitosti zapomněl, že je Uroze... ehm, Přirozený a nebohé číslo e zlogaritmoval, že z něj zbyla 1.

Tohoto zmatku využila Jordanova matice v kanónickém tvaru a ostřelovala počátek reálné osy. Už to vypadalo na zánik království, ale pak naštestí přišla záchrana. Arcusova teta Věta se na to nemohla dál dívat a vydala se za Důkazem, který zrovna koketoval se sličnou Matematickou Indukcí. Popadla ho za implikaci, hrozivě se na něj podívala a pravila: "Nechť je na celé reálné ose všechno v pořádku!" Důkaz výrok dokázal, a je to. Zazvonil zvonec a pohádky je konec.

Třetí matematická pohádka

Bylo, nebylo. V jednom ztraceném uzavřeném intervalu žil otec Sinus se svými dvěma dětmi, synem Tangens a dcerou Cotangens. Sinus pracoval v lese, kam chodil každou periodu kácet polynomy. Jednou šel dále do lesa a tak vzal děti s sebou. Když přišli na místo, kde chtěl té periody otec kácet, řekl svým dětem: "Hezky si tu konvergujte a nezlobte. Večer se pro vás vrátím." Potom odešel za prací.

Děti si vesele konvergovaly na derivaci, potom na hyperbolu a parabolu a tak podobně téměř půl periody. Pak dostala Cotangens nápad, že by si mohli natrhat absolutní členy malých polynomů. Když měly plné obory hodnot, sedly si děti na starou konstantu a jedly. Potom si zase konvergovaly a tak pořád dokola.

Když se již perioda chýlila ke konci, všimla si Cotangens, že polynomy v okolí jsou mnohem většího řádu, než bývají v okolí jejich intervalu. Strašlivě se lekla a říká: "Bratříčku, myslím, že jsme zabloudili." Tangens se lekl ještě víc, a protože byl mladší a bojácnější, dal se do usedavého pláče, až mu konstanty kanuly po konvexních částech grafu. Cotangens byla starší a rozumnější, a tak ji ani tato složitá soustava nezaskočila a hned měla řešení, i když nejednoznačně určené.

"Vylez na tamten vysoký polynom, rozhlédni se po delta-okolí, a uvidíš-li někde inflexi, posuneš tím směrem absolutní člen toho polynomu, abys směr nezapomněl. Potom se dáme tím směrem a někam určitě dojdeme. Tangens se z nalezeného řešení zaradoval a hned udělal, co mu Cotangens řekla. Vylezl na polynom, rozhlédl se po delta-okolí, v dálce zahlédl inflexi, utrhl absolutní člen polynomu a posunul jej směrem k inflexi. Potom slezl a vydal se se sestrou tím směrem.

Byla již úplná tma, když děti dorazily na interval, který byl k jejich velkému překvapení složený ze samých chutných nul. Rozhodly se, že se nají a potom se uvidí. Daly si několik nul a chtělo se jim spát. "Myslím, že teď už stejně dál nemůžeme," řekla Cotangens, "měli bychom se vyspat a ráno uvidíme." Obě děti usnuly, jako když je do vody hodí. Spaly dlouho, protože netušily, že na tomto intervalu je definována strašlivá Nula, která, co najde, to se sebou vynásobí.

Ráno, když se děti probudily, chtěly si vzít ještě pár nul, když tu zaslechly Nulu, jak se k nim se strašným rámusem blíží. Děti začaly utíkat, co jim extrémy stačily. Nula je však stále doháněla. Už už si myslely, že je také musí vynásobit, když tu náhle se nula zastavila, a nechala je být. Děti se nechápavě otočily a pochopily. Jak utíkaly, ani si nevšimly, že se vrátily do svého intervalu a nula tu nebyla definována. Chvilku sledovaly nulu, jak vzteky sama sebe násobí sama sebou a potom se radostně rozběhly za tatínkem. Když přiběhly domů, Sinus je chytil do konkávy a všichni byli rádi, že to nakonec dobře dopadlo.

Každý, Niekto, Hocikto, Nikto

V našom podniku pracovali štyria páni, ktorí sa volali Každý, Niekto, Hocikto a Nikto.
Bolo potrebné urobiť dôležitú prácu a Každý si bol istý, že ju Niekto urobí. Mohol ju urobiý Hocikto, ale neurobil ju Nikto. Niekoho to nahnevalo, pretože to bola práca Každého. Každý si myslel, že Hocikto by ju urobiť mohol, ale Nikoho nenapadlo, že Každý sa na ňu vykašle. Dopadlo to tak, že Každý vinil Niekoho, že Nikto neurobil niečo, čo mohol urobiť Hocikto.

Kam speje naše vzdelávanie

Prislo emailem z USA 25.5.2005

Kupoval jsem minulý týden hamburger v cene 1,58. Pokladní ode me prijala dvoudolarovou bankovku a zatímco vybírala drobné, podal jsem jí 8 centu. Zustala civet na obrazovku s peticentem a tremi centy v ruce nevedouc, co má delat. Zaznamenal jsem její nejistotu. "Dejte mi zpátky dva petadvaceticenty," poradil jsem jí. Nicméne slecna si nebyla jistá a zavolala manazéra. Pokousel se jí vysvetlit transakci, slecna stála a plakala. Proc o tom mluvím?

Jak se ucí matematika:
Rok 1950: Drevorubec prodal náklad dríví za 100 dolaru. Jeho náklady predstavují 4/5 ceny. Jaký je jeho zisk?
Rok 1960: Drevorubec prodal náklad dríví za 100 dolaru. Jeho náklady predstavují 4/5 ceny neboli 80 dolaru. Jaký je jeho zisk?
Rok 1970: Drevorubec prodal náklad dríví za 100 dolaru. Jeho náklady jsou 80 dolaru. Mel nejaký zisk?
Rok 1980: Drevorubec prodal náklad dríví za 100 dolaru. Jeho náklady jsou 80 dolaru a zisk je 20 dolaru. Podtrhnete císlovku 20.
Rok 1990: Tím, ze drevorubec kácí nádherné stromy, si vydelá 20 dolaru. Co si myslíte o takovém zpusobu obzivy? Po zodpovezení otázky námet pro trídní diskuzi: Jak se asi cítí veverky a ptactvo, kdyz jim drevorubec kácí les?
(Pozn. pro ucitele: Zádná odpoved není chybná.)
Rok 2005: El hachero vende un camion carga por $100. La cuesta de production es...

A my se divíme, proc jsou povolání vyzadující inteligenci stehovaná do zahranicí.

Teória zárobku

Teorie výdělku

Každý ví, že již Teorie výdělku učí, že inženýři a vědci NIKDY nemohou vydělat tolik, jako odchodníci, ředitelé prodeje a … marketing.

Tato teorie může být vyjádřena pomocí prostého matematického vzorce.
Rovnice vychází ze dvou předpokladů :
-- V Moudrosti je Síla
-- Čas jsou Peníze
Každý ví, že :
Síla = Práce / Čas
Protože :
Moudrost = Síla
a Čas = Peníze
Dostáváme :
Moudrost = Práce / Peníze
Po jednoduché úpravě:
Peníze = Práce / Moudrost
-- Pokud se tedy Moudrost blíží k nule, Peníze se blíží k nekonečnu a nezáleží na nožství vložené Práce, může jí tedy být i velmi málo
-- A opačně, pokud se Moudrost blíží k nekonečnu, Peníze se blíží k nule i přesto, že vložené Práce je velmi mnoho
Závěr :
Čím méně víš, tím více vyděláváš peněz.

Ti z Vás, kteří mají problém s pochopením předchozího, musí vydělávat majland...

Konečne seriózny test

Konecne test, ktery stoji za to si urobit - velmi rychle, presne vysledky !!!

TEST - poznaj sam seba:

1. Si pekny ?
ano - 1 bod
nie - 0 bodu

2. Si mudry ?
ano - 1 bod
nie - 0 bodu

VYHODNTENIE:

2 body: si pekny a mudry
1 bod : si bud pekny alebo mudry
0 bodu: si skaredy debil

Stvorenie sveta IT

1. Na pociatku bolo Slovo, v Slove boli 2 bajty a viac nebolo nicoho.

2. I oddelil Boh jednotku od nuly a videl, ze je to dobre.

3. A Boh povedal: "Nech su data".

4. Dalej Boh povedal: "Nech sa ulozia data na svoje miesto". A vynasiel harddisky, diskety a kompaktne disky a poukladal na ne vsetky data.

5. Potom Boh povedal: "Nech su pocitace, aby bolo kam strkat diskety a kompakty". Stvoril teda pocitace a nazval to vsetko hardware a oddelil hardware od softwaru.

6. Software ale este velmi nebol, preto Boh rychlo stvoril programy, male aj velke, podla svojho druhu a povedal im: "Kopirujte sa a mnozte sa a naplnte celu pamat!"

7. Boha vsak coskoro prestalo bavit vytvarat nove programy a povedal si: "Stvorim Programatora na svoj obraz, nech on vladne pocitacom, programom a datam." Stvoril teda Programatora a usadil ho do Pocitacoveho Centra, aby v nom pracoval. Zaviedol Programatora ku stromovej strukture a povedal: "V kazdom adresari mozes kedykolvek spustat programy, iba z Windows nic nespustaj, lebo zomries."

8. Boh si povedal: "Nie je dobre, ked je Programator sam, stvorim toho, kto bude obdivovat jeho pracu." Vzal teda Programatorovi kost, v ktorej nebol mozog, stvoril to, co bude Programatora obdivovat a zaviedol to ku Programatorovi. To dostalo meno Uzivatel. A sedeli obaja nahi pod holym DOS-om a nehanbili sa.

9. Ale Bill bol mudrejsi ako vsetky ostatne tvory, ktore Boh stvoril. Bill povedal Uzivatelovi: "Urcite vam Boh prikazal, aby ste nespustali ziadne programy?" Uzivatel povedal: "Z kazdeho adresara mozeme spustat programy, len z adresara Windows nie, lebo zomrieme." I riekol Bill Uzivatelovi: "Ako to mozes vediet, ked si to nevyskusal?! V den, ked spustite program z Windowsov, budete ako Boh, pretoze jedinym kliknutim mysi stvorite, co budete chciet." Vyskusal teda Uzivatel, a videl, ze ovocie Windows je pastvou pre oci i nainstaloval si ich na svojom pocitaci. A povedal aj Programatorovi, ze je to dobre, a on si ich nainstaloval tiez.

10. Za kratky cas Programator odisiel hladat nove ovladace. Boh sa ho opytal: "Kam ides?" A on odpovedal: "Idem hladat nove ovladace, lebo v DOS-e nie su!" Spytal sa teda Boh Programatora: "Kto ti povedal, ze potrebujes ovladace? Nespustil si vari program z adresara Windows? Preco si to urobil?" Uzivatel odpovedal: "Bill ma naviedol."

11. Povedal teda Boh Billovi: "Pretoze si to urobil, budes navzdy prekliaty medzi divokymi tvormi. Nepriatelstvo ustanovujem medzi tebou a Uzivatelom. Naveky ta bude Uzivatel nenavidiet a ty mu budes predavat Windows."

12. Uzivatelovi Boh povedal: "Windows ta velmi sklamu a znicia tvoje dokumenty, budes musiet pouzivat zle programy a bez Programatora neurobis ani krok."

13. A Programatorovi riekol: "Pretoze si posluchol Uzivatela, prekliate budu tvoje programy i pocitace, bude v nich vela chyb a virusov; v pote tvare budes opravovat svoje dielo."

14. Potom ich Boh odstranil z Pocitacoveho Centra a vstup zahesloval.

15. General protection fault.

Disketa = kabelka

List užívateľky:
Dobrý deň, keď chcem skopírovať film na disketu, tak keď dám \"vložiť\", objaví sa mi hláška, že na disku A nie je dostatok miesta. Potom dám \"vložiť zástupcu\" a potom sa už film na disketu vojde. Problém však nastane, ak ho chcem spustiť na inom PC, pretože sa mi objaví hláška \"zástupca nenájdený\", pritom v mojom počítači ten film z diskety normálne spustím. Čo s tým môžem urobiť?

Odpoveď z hotline:
Vážená užívateľka, do Vašej kabelky nenapcháte svoj kožuch. Lístok s tým, že kožuch máte v skrini, sa Vám však do kabelky vojde. Takže pokiaľ ste doma a prečítate si lístok z kabelky, že kožuch máte v skrini, tak si ho tam aj nájdete. Horšie je to, ak ste u priateľky, vytiahnete lístok z kabelky a prečítate si, že v skrini máte kožuch. V priateľkinej skrini môžete hľadať koľko chcete, ten kožuch tam určite nenájdete...

Ešte nápoveda: Kabelka = disketa, kožuch = film, lístok = zástupca, skriňa = počítač, moly v skrini = počítačový vírus, sused v skrini = hacker, manžel vracajúci sa zo služobnej cesty a dobývajúci sa do skrine = BSA (Business Software Alliance)...

Denník motorkára

Bol som chlap, odvazny, slobodny a mal som dlhe vlasy.

Moja zena sa so mnou zoznamila a nie naopak. Manzelka za mnou uplne salela. Bolo jedno kam som isiel, ona tam uz bola. Je tomu uz 12 rokov. Vtedy som bol zaryty motorkar, obliekal som si cierne tricka, roztrhane rifle a motorkarske cizmy, a mal som dlhe vlasy.

Samozrejme mal som oblecenie aj na vynimocne udalosti. Vtedy som si obliekol cierne tricko, roztrhane rifle a biele tenisky.

Domace prace boli len problemy, ktore som obchadzal kym sa dalo.

Ale mal som rad seba aj zivot. Takto sa so mnou aj zoznamila. "Ty si moj idol. Si taky muzny, taky divoky a slobodny."

Onedlho sa skoncila moja sloboda, lebo sme sa rozhodli, ze sa vezmeme. Preco aj nie, bol som chlapsky odvazny, skoro slobodny a mal som dlhe vlasy...

... aspon do svadby. Kratko pred svadbou pocujem, ako vravi: "Aspon k holicovi by si mohol ist, predsalen pridu aj moji rodicia na svadbu.". Po hodinach - nie dnoch a nekonecnych slzach som suhlasil a nechal som sa ostrihat na kratko, predsalen som ju miloval, no a co, bol som muzny, odvazny, skoro slobodny a prerastlo mi to cez hlavu. Bol som taky mily.

"Laska, milujem ta takeho, aky si" sepkala mi.

Zivot bol v poriadku, az na to, ze mi hlava trochu mrzla. Prisli tyzdne kludneho spoluzitia, kym sa manzelka predo mnou neobjavila s velkou taskou pod pazuchou. Priniesla koselu, pleteny pulover (uz len pri zacuti tohto slova mi beha mraz po chrbte) a nove nohavice a povedala: "Prosim ta, vyskusaj si tieto veci." Po dnoch, tyzdnoch, nie mesiacoch a nekonecnom mnozstve papierovych vreckoviek som bol zlomeny a obliekol som si koselu, pletenu vec a nohavice. Potom prisli cierne topanky, sako, kravata a modny kabat. Ale ja som bol muzny, odvazny, smrtelne pekny a prerastlo mi to cez hlavu.

Potom prisiel najvacsi boj. Boj o motorku. V skutocnosti netrval dlho, pretoze v ciernom obleku, ktory vzdy stipe a picha, sa velmi bojovat neda. A aj topanky mi tlacili nohu. Ale nevadi, bol som muzny, obcan, skoro slobodny a soferoval som kombi a prerastlo mi to cez hlavu.

Po rokoch prisli dalsie boje, ktore som v mori slz prehral. Vsetky. Umyval som riad, zehlil som, chodil som nakupovat, hity som sa ucil naspamat, pil som cervene vino a v nedelu som chodil na prechadzky. No a co - pomyslel som si, som pod papucou, vazen, bolo mi na hovno a prerastlo mi to cez hlavu.

Jedneho krasneho dna sa manzelka postavila predo mna so zbalenymi kuframi a povedala: "Odchadzam." Celkom ohureny som sa spytal "Preco?". Ona na to: "Uz ta nemilujem, pretoze si sa velmi zmenil. Uz nie si ten muz, ktoreho som kedysi spoznala."

Prednedavnom som ju stretol. Jej "novy" chlap je dlhovlasy motorkar v roztrhanych rifliach, s tetovackami, sa na mna lutostivo pozrel.

Myslim, ze mu poslem ciapku.

V čom tkvie podstata asertivity

V ČEM TKVÍ PODSTATA ASERTIVITY:

Do krokodýlova jezírka chodí žába na ryby.
Krokodýl se kvůli tomu hněvá a v duchu si povídá:

„Zeptám se žáby, jestli mi chodí na ryby.
Když odpoví, že ano, sežeru ji, protože je drzá, a když odpoví ne, sežeru ji taky, protože lže.“

Na druhý den si hlídá krokodýl svoje jezírko, a když přijde žába, ptá se jí:

„Žábo, chodíš mi na ryby?“

Žába se na něj podívá a povídá:

„Víš co krokodýle, běž do prdele!“

Vtipy

matematické

V Polsku v dobach tuheho socialismu si jeden docent matematiky spocital, ze delnik v lodenici vydela 3 x vice nez on. Tak si rekl, srat na to, proskrtal tituly pred a za jmenem a sel do fabriky. Ve fabrice se mu samozrejme darilo, moc se nepretrh a dostaval 3x vic nez na skole. Pak fabrika predstavila vecerni skolu pro delniky, a ze kdo tam bude chodit, dostane pridano. Tak se tam docent napsal a zacal chodit. Hned prvni hodinu, mrd ho, matematika. Obtiznost jako v prvnim rocniku na stredni, takze docent jen tak pospava a nedava pozor. Vsimne si ho ucitel, vyvola k tabuli a da mu spocitat obsah kruhu. Docent zacne psat, ale zanic si nemuze vzpomenout na vzorec pro obsah kruhu, takze se to rozhodne odvodit. Napise si prevod do polarnich souradnic, pak to integruje a vyjde mu -pi*r^2, tak tam stoji a premysli, kde se tam vzalo to minus. A z posledni rady nekdo zasepta:"Prevrat interval integrace"

inžinierske

Letel muž v balóne a zistil, že stratil orientáciu. Tak znížil svoju výšku a hľadal na zemi nejakú pomoc. Keď uvidel človeka, zletel ešte nižšie a zakričal:
"Môžete mi pomôcť, prosím? Sľúbil som svojmu priateľovi, že sa stretneme pred pol hodinou, ale teraz neviem, kde sa vôbec nachádzam."
Muž na zemi mu povedal:
"Áno, nachádzate sa v balóne. A vaša poloha je medzi 40-42 stupňom severnej šírky a medzi 58-60 stupňom západnej dĺžky."
"Vy ste isto inžinier," povedal vodič balóna.
"To som", odpovedal muž: "Ako ste na to prišli?"
"Vidíte", povedal vodič balóna, "všetko, čo ste mi povedali je technicky správne, ale ja nemám tušenia, čo mám s týmito informáciami robiť a stále neviem, kde sa nachádzam."
Inžinier odpovedal: "Vy musíte byť manažér."
"Správne", odpovedal vodič, "ako ste vy na to prišli?"
"Vidíte", hovoril inžinier, "vy neviete, kde ste, alebo kam idete. Dali ste sľub, o ktorom ani netušíte, či ho môžete dodržať, a očakávate, že za vás tento problém vyriešim. A výsledok: nachádzate sa presne v tej istej pozícii ako predtým ako sme sa stretli, ale akosi to je teraz všetko moja vina."

Cestuje skupina inzinierov so skupinou manazerov vo vlaku. Kazdy manazer ma svoj cestovny listok, inzinieri maju dohromady len jeden. Naraz jeden z inzinierov vola: "ide sprievodca" a vsetci inzinieri sa natlacia do jedneho WC. Sprievodca skontroluje listky manazerom a vidi, ze dvere na WC su zamknute. Zabucha: "cestovny listok prosim". Z WC sa popod dvere vysunie jeden listok, sprievodca ho cvikne, prestrci naspat, podakuje a spokojny odchadza.
Na spiatocnej ceste manazeri maju len jeden listok a cuduj sa svete, inzinieri nemaju ziaden. Jeden z manazerov zakrici: "ide sprievodca" a vsetci manazeri sa utekaju schovat na WC. Inzinieri trocha pomalsie odchadzaju do dalsieho WC. Posledny z inzinierov, kym sa schova, zabucha u manazerov: "cestovny listok prosim"......
Pointa: Manazeri casto pouzivaju inzinierske riesenia bez toho, aby im rozumeli.

Po roku od promocie sa stretnu dvaja byvali spoluziaci:
-Clovece, ked pomyslim na to, aky som ja inzinier, tak sa normalne bojim ist k lekarovi.

informatické

Sedia dvaja sys admini smutni, velmi smutni... prichadza treti:
- co ste chalani taki smutni?
- ale, vcera sme trochu oslavovali a menili hesla...

Jeden "lamer" druhemu:
- som vcera spustil Norton a co nevidim: na lavej strane C a na pravej strane tiez C; tak som si pomyslel, dve Cecka nepotrebujem a jedno som zmazal...

muži - ženy

..Vysvětlovala učitelka španělštiny, že na rozdíl od angličtiny má španělština mužský a ženský rod.
Tak například 'house'(dům) je rodu ženského - 'la casa'. 'Pencil' (tužka) 'el lapiz' je rodu mužského.
Jeden student se jí zeptal, jakého rodu je 'computer' (počítač). Místo přímé odpovědi učitelka rozdělila studenty na dvě skupiny podle pohlaví a dala jim za úkol rozhodnout jakého rodu a proč by 'computer' měl být.

Pánové rozhodli, že 'computer' by rozhodně měl být 'ženská' - 'la computer', protože:
a) nikdo jiný než jejich výrobce nerozumí jejich logice,
b) jazyk, který používají pro dorozumívání s jinými computery je nesrozumitelný komukoliv jinému,
c) i ta nejmenší chybička je uložena v dlouhodobé paměti pro možné pozdější reference,
d) jakmile si computer pořídíte, utrácíte pravidelně polovinu výplaty na doplňcích.

Dámy pak se domnívaly, že 'computer' může být jedině 'chlap' - 'el computer', protože:
a) abyste z nich něco dostali, tak musíte 'zmáčknout ten správný čudlík',
b) mají mnoho informací, ale použít je sami od sebe neumějí,
c) mají vám pomoci řešit problémy, ale zpravidla jsou SAMI tím PROBLÉMEM,
d) jakmile si jeden pořídíte, tak zjistíte, že kdybyste počkali o trošku déle, mohli jste mít lepší model.

Dámy vyhrály.

Zena sa pyta muza:
- Vidis toho cloveka na fotografii?
- Ano ...
- Tak dnes o piatej ho pojdes vyzdvihnut zo skolky!

ostatné

Zastaví se řidič na dálnicním odpočívadle a jde na záchod. První kabinka je obsazená, tak jde do druhé, posadí se atd. Z vedlejší kukaně se ozve: "Ahoj". Náš řidič není zvyklý se bavit na záchode a tak úplne tiše odpoví "Nazdar".
"Co tam dělás ?" Náš řidič je dost v rozpacích co říct a tak odpoví: "No, co bych tak asi dělal" a odvedle se ozve: "Víš co, já ti zavolám za chvíli, nejaký blbec tady vedle mi odpovídá."

Ako informuje svetová odborná archeologická tlac, americkým geológom-naftárom sa nedávno podaril velmi zvlástny, mimoriadne nezvycajný objav:
nad obrovskými zásobami americkej ropy objavili akúsi neznámu arabskú krajinu.

Žiak vraví učiteľke:
- Pani učiteľka, nechcem vás strašiť, ale otec mi povedal, že ešte jedna päťka a ktosi dostane bitku!

Jeden muz jel do Afriky. Vzal si s sebou svého psa. Pes zacal honit motýly a ztratil se. A jak se tak toulal po Africe, vidí, jak se k nemu rítí leopard a chce ho sezrat. Pes se lekne, ale vsimne si kostí, co jsou kolem, usadí se a jednu zacne zvýkat.
Ve chvíli,kdy se leopard chystá skocit rekne :
- To vám reknu, to byl ale chutný leopard, mnam, mnam ! Jestlipak je jich tu víc?
Leopard to zaslechne a zarazí se uprostred skoku. Odplízí se do kroví a rekne si :
- Fuj, ale to bylo o fous!
Videla to opice a usoudila, ze tohle vsechno by se mohlo hezky zpenezit. Jde za leopardem a za mírnou odmenu mu vykecá, jak to bylo doopravdy. Leopard se rozzurí, ze si z neho pes delal srandu a rekne :
- Vís co, opice, vlez mi na záda a pojd se podívat co provedu s tím psem!
Pes uvidí leoparda, jak utíká s opicí na zádech k nemu :
- Co udelám ted, proboha?
Místo úteku si sedne zády k leopardovi, predstírá ze ho jeste nevidí a práve v okamziku, kdy se k nemu leopard priblízí na doslech, povídá :
- Hernajs, kde je ta opice, uz pred hodinou jsem jí poslal pro dalsího leoparda!

Během návštěvy na blázinci se ptá návštěvník ředitele, podle jakých kritérií bude rozhodnuto, zda někdo bude zavřen nebo ne.
Ředitel vysvětluje: "No my napustíme vanu vodou, dáme kandidátovi lžičku, hrnek a kýbl a poprosíme ho, aby vanu vyprázdnil".
Návštěvník povídá: "Aha, rozuzmím, normální člověk vezme kýbl, aby to šlo rychleji, že?".
Ředitel: "Ne, normální člověk vytáhne špunt ... Chcete pokoj s balkonem nebo bez?".

Viete, v akej dobe žijeme?
V elektrickej. Do práce chodíme s odporom, v zamestnaní sedíme v napätí, a keď sa dotkneme vedenia, kopne nás do zadku.

Zamestnanec príde za šéfom a hovorí:
- Šéfe, musíte mi zvýšiť plat. Tri ďalšie firmy majú o mňa záujem.
- Nehovorte, a ktoré sú to?
- Daňový úrad, telekomunikácie a elektrárne.

Manzelia s dvomi detmi idú autom na výlet az prídu k zátarasu, kde ich zastaví policajt. Ten vraví vodicovi, ze tam dalej je strasná búracka, mnozstvo krvi, volne pohodené ruky, nohy, hlavy bez tiel, no proste masaker.
Vodic sa pozrie na rodinku do auta, vsetci jemne prikývnu. Kývne teda na policajta:
-Tak dobre ... dva dospelé a dva detské...

Zavola pan do radia a hovori:
- Pred malou chvilou som nasiel penazenku.
Je v nej 100.000 SKK, 3.300 USD a 4.200 EUR.
Prave som tu nasiel meno - Jan Matus a teraz
vidim uz aj adresu .......Je to Hlavna 1, Trnava.
PROSIM VAS.... ZAHRAJTE MU NEJAKU PEKNU PESNICKU.

Citáty chytrých právniček

Jejich autorky nejsou nijak zaostalé. Jsou to právničky, tyto otázky a odpovědi totiž vesměs padaly v soudní síni. Z úst soudkyň a obhájkyň:

Je to pravda, pane doktore, že pokud někdo zemře ve spánku, neví o tom až do rána?
Nejmladší syn, ten dvacetiletý, kolik je mu let?
Byl jste přítomen, když byl pořízen váš snímek?
Byl jste sám, či o samotě?
Byl jste to vy, nebo váš mladší bratr, kdo byl zabit ve válce?
Zabil vás?
Jak daleko od sebe byla vozidla v okamžiku nárazu?
Chápu to tak, že jste tam zůstal až do svého odchodu?
Kolikrát jste spáchal sebevraždu?

Otázka: Takže ty schody vedly dolu do sklepa?
Odpověď: Ano
Otázka: A ty schody vedly také nahoru?

Otázka: Jak bylo ukončeno vaše první manželství?
Odpověď: Smrtí.
Otázka: A čí smrtí došlo k ukončení manželství?

Otázka: Doktore, kolik pitev jste vykonal na mrtvých?
Odpověď: Všechny mnou vykonané pitvy byly vykonány na mrtvých.

Otázka: Jste kvalifikován k podávání vzorku moci?
Odpověď: Odmalička.

Otázka: Doktore, než jste započal pitvu, zkontroloval jste tep?
Odpověď: Ne
Otázka: ...zkontroloval jste krevní tlak?
Odpověď: Ne
Otázka: ...zkusil jste nalézt známku dechu?
Odpověď: Ne
Otázka: Takže, je možné, že při započetí pitvy byla pacientka stále naživu?
Odpověď: Ne
Otázka: Jak si můžete být tak jist?
Odpověď: Protože její mozek ležel ve sklenici na mém stole.
Otázka: Nicméně, je i přesto možné, že byla stále naživu?
Odpověď: Je možné, že byla stále na živu a vydělávala si jako právnička.

Múdrosti

Život je pes a pes je nejlepší přítel člověka.

Alkohol je nepřítel lidstva. Nepřátel se nelekejme a na množství nehleďme.

Každá práce se udělá sama, jen se jí musí na to nechat dostatek času.

Zákon Murphyho dědečka: Člověk se nenaučí nadávat, dokud se nenaučí řídit auto.

Nikdy se nepři s blbcem. Někdo by si nemusel všimnout, že je mezi vámi rozdíl.

Murphyho zákon o nocování v přírodě: Zvířata jednají pudově, což znamená, že po vás pudou .....

Na životě miluju zejména tu rozmanitost... Každý den mě nasere někdo jiný...

Kdysi jsem býval velmi namyšlený, ale teď už jsem úplně bez chyby.

Nikdy neříkej, že něco nejde, protože se najde blbec, který neví, že to nejde a UDĚLÁ TO !!!

Vždy máš na výber

Aleš je ten typ cloveka, kterého rádi potkáváme. Má stále dobrou náladu a vždy umí ríci neco pozitivního. Vždy umel lidi motivovat. Když mel nekterý z kolegu špatný den, Aleš mu vždy umel ukázat kladnou stránku celé veci, zmenit jeho postoj, pohled na danou situaci. Slovem - dodal každému energii a chut rešit a poprat se s problémem.

Na otázku: "Jak se máš", mel oblíbenou odpoved: "Kdybych se mel jen o chlup líp, byl bych už dvojce".
Byl jsem velmi zvedavý, jak to dokáže, jak je to možné... A tak když se mi jednou naskytla príležitost, zeptal jsem se ho na to.
"Jen se nepretvaruj, nemužeš být snad dobre naladený stále...celý den, každý den, celý cas! Jak to deláš?"

Aleš mi na to zajímave odpovedel:
"Každé ráno když vstanu, tak si reknu, že mám na výber dve možnosti. Bud budu mít dobrou náladu, nebo...si mohu vybrat tu špatnou. No a já si vždy vyberu radeji tu dobrou. A vždy, když se mi prihodí neco špatné, mohu si vybrat, že budu obetí, anebo si mohu vybrat možnost, že se z toho poucím. A já si vždy vyberu tu možnost poucit se z toho. Vždy, když nekdo ke mne prijde a stežuje si, mohu si vybrat - bud prijmout jeho neštestí, anebo ... se snažit pomoct mu najít nejakou kladnou stránku života. A já si vybírám vždy tu druhou možnost - hledám spolu s ním ten duvod, pro který se oplatí bojovat a žít dál. Hledám tu kladnou stránku života."
"No, to ale není vždy tak jednoduché!" protestoval jsem.
"Ale je," odpovedel Aleš. "Celý život si vybíráme..
Když si odmyslíš všechny ty hlouposti okolo, každá situace je ve skutocnosti volba. A ty si vybíráš, jak reagovat na danou situaci. Ty si vybíráš, jak lidé ovlivní tvou náladu. Ty si vybíráš, zda budeš mít dobrou, anebo špatnou náladu. Jednoduše receno ty si vybíráš, jak žiješ svuj život."

Hodne jsem premýšlel o tom, co ríkal Aleš. Krátce potom, co jsem odešel pracovat pryc z té stavební firmy a zacal jsem podnikat sám. I když jsme se už nevídali, casto jsem o nem premýšlel, když jsem se dostával do problémových situací, když jsem si "vybíral", jak budu žít svuj život, namísto toho, aby jsem jen bezhlave reagoval na konkrétní situaci.

Za nekolik roku potom jsem slyšel, že Aleš mel vážnou nehodu, když spadl z 20 metrové výšky. Po 18 hodinové operaci a dlouhých týdnech na lužku ho nakonec pustili domu se zadrátovanou páterí. Setkal jsem se s ním asi pul roku po té nehode. Když jsem se ho zeptal, jak se má, odpovedel:
"Kbyby jsem se mel jen o chlup lépe, byl by jsem už dvojce. Chceš videt moje jizvy??"
To jsem odmítl, ale zeptal jsem se ho, co se mu prehnalo hlavou, když dopadl tehdy na zem.

"První vec, která mi prebehla hlavou byla, že chci videt a teším se na detátko, protože manželka mela zanedlouho rodit," odpovedel Aleš.
"...a hned vzápetí potom, jsem si uvedomil, že mám dve možnosti: Mohl jsem si vybrat život, anebo ....smrt. Tak jsem si vybral. Život."
"A nemel jsi strach? Neztratil jsi vedomí?? ptal jsem se ho.
Aleš odpovedel: "... záchranári byli skvelí. Stále mi opakovali, že to bude dobré. Ale když me privezli do nemocnice a uvidel jsem hruzu na tvárích doktoru a sestricek, skutecne jsem se polekal. V jejich ocích jsem cetl - toto je mrtvý clovek. Uvedomil jsem si, že musím neco udelat. "
A co jsi udelal?", ptám se ho.
"No, byla tam silná nemotorná sestricka, která na mne rvala, zda jsem na neco alergický.
ANO, odpovedel jsem.
Lékari i sestricky zpozorneli a cekali na moji odpoved.
Zhluboka jsem se nadechl a zakricel jsem: " Na vážné ksichty!"
Když se dosmáli, rekl jsem jim: "Rozhodl jsem se, že budu žít. Operujte me jako živého, ne jako mrtvolu!"

Aleš prežil nejen díky mistrovství chirurgu, ale i díky svému úžasnému prístupu k životu. Od neho jsem se naucil, že každý den máme možnost žít naplno.
Co prožíváš, to chceš.
Co chceš, to prožíváš.
Není duležité, co se deje, ale jak to clovek prijme - to rozhoduje o všem. Jak prijme to dobré, ale i to špatné, co se nikomu z nás nevyhne.

Proto se netrap, co bude zítra, zítrek at se o sebe postará sám. Každý den je dost starostí i bez toho. Krome toho, dnes je ten den, kvuli kterému jsi se trápil už vcera.

Príbeh z jednej highschool

Jednou, když jsem byl nováčkem na High School, uviděl jsem kluka z naší třídy, který šel ze školy domů. Jmenoval se Kyle. Vypadalo to, že nese domů všechny své učebnice.
Myslel jsem si: "Kdo by odnášel v pátek všechny knížky? Musí to být pěkný trouba!"
Já měl naplánovaný celý víkend - párty a fotbalový zápas s přáteli na zítřejší odpoledne... Pokrčil jsem rameny a šel dál.
Jak tak jdu, uviděl jsem bandu kluků co utíkali jeho směrem. Běželi na něj! Vytrhli mu knížky z rukou, podrazili nohy tak, že přistál v blátě. Jeho brýle odlítly a viděl jsem je dopadnout do trávy asi 10 stop od něj.
Podíval se na mě a já uviděl ten strašný smutek v jeho očích. Rvalo mi to srdce.

Přiběhl jsem mu na pomoc a jak se plazil a hledal brýle, uviděl jsem v jeho očích slzy.
Podal jsem mu je a řekl: "Tihle kluci jsou hajzlové, neumí se normálně chovat!"
Podíval se na mě, řekl: "Díky!" a na jeho tváři se objevil úsměv.
Byl to jeden z těch úsměvů, co projevují skutečnou vděčnost. Pomohl jsem mu sebrat knížky a zeptal se, kde bydlí. Ukázalo se, že nedaleko mě. Ptal jsem se, proč jsem ho nikdy předtím nepotkal. Prý chodil na soukromou školu.
/Nikdy dřív bych se nedal dohromady s klukem ze soukromé školy..!/
Nesl jsem mu pár knížek a celou cestu jsme si povídali. Ukázalo se, že je to prima kluk. Ptal jsem se, zda si nechce zítra zahrát fotbal. Prý "jo!"
Celý víkend jsme byli spolu venku a já poznal Kylea víc a oblíbil si ho.
I mí přátelé ho "vzali"...

V pondělí ráno tu byl Kyle s hromadou knížek zpátky.
Zastavil jsem ho a se smíchem řekl, že bude mít dobré svaly z těch knížek. Jen se smál a polovinu knížek mi naložil. Během čtyř let jsme se stali nejlepšími přáteli...
Poslední rok jsme přemýšleli o nějaké univerzitě. Kyle se rozhodl pro Georgetown a já půjdu na Duke. Věděl jsem, že vždycky budeme přáteli a ty míle nebudou žádným problémem. On se chtěl stát lékařem a já hodlal využít stipendia na práci kolem fotbalu.

Kyle byl premiantem třídy, tedy si musel připravit proslov na závěrečnou slavnost školy. Zlobil jsem ho, že si zamachruje, ale byl jsem rád, že to nemusím být já tam nahoře a mluvit.
Závěrečný den byl tady.
Viděl jsem Kylea, vypadal skvěle! Byl jeden z těch kluků, který dospěl a našel se během let na High School. Zesílil a moc mu slušely brýle. Měl víc děvčat než já, všechny ho milovaly, až jsem někdy žárlil.
Dnes byl ten den!

Viděl jsem, jak je nervózní z proslovu, tak jsem šel za ním, poplácal ho po zádech a řekl: "Hej, chlape, budeš dobrej!" Podíval se na mě tím vděčným pohledem, usmál se a "Díky!" - řekl. Začátek proslovu měl za sebou, odkašlal si a pokračoval:
"Závěr školy je čas, abychom poděkovali všem, co nám pomohli přes tyto těžké roky. Rodičům, učitelům, sourozencům, možná trenérovi, ale hlavně přátelům. Jsem tady, abych vám všem, kteří jste něčí přítel, řekl, že být někomu přítelem, to je ten největší dárek, který můžete někomu dát! Řeknu vám příběh..."

Díval jsem se nevěřícně na svého přítele, když začal vyprávět o dni, kdy jsme se poprvé potkali. Plánoval, že se o víkendu zabije. Mluvil o tom, jak si vyklidil školní skříňku, aby jeho máma s tím neměla později starosti a nesl si věci domů. S vážností se na mě podíval a malinko se usmál:
"Díky Bohu jsem potkal přítele. Ten mě zachránil od mého nevysloveného rozhodnutí...!"
Slyšel jsem to zděšení v davu, když ten příjemný a populární kluk nám řekl vše o svém nejslabším životním momentu. Viděl jsem jeho mámu a tátu, jak se na mě dívají s vděčností v očích.

Dodnes si neuvědomuji hloubku svého činu. Nikdy nepodceňujte sílu okamžiku. Jedním jediným gestem můžete změnit život člověka. Někdy k lepšímu a taky občas k horšímu. Bůh nás vložil do života toho druhého, abychom někdy zasáhli. Hledejte Boha v přátelích!

Manželský hymnus na lásku

Keby som hovoril hoci aj 10 svetovými jazykmi a vedel majstrovsky skladať nádherné vety plné krásnych slov, ktoré by boli pre ostatných anjelskou hudbou, ale milého a láskavého slova k svojej manželke by som nemal, bol by som ako rozladená gitara a prasknutý bubon.
A keby som mal dar proroctva a poznal všetky tajomstvá, že by ma iní vyhľadávali, aby som im poradil, a keby som bol uznávaným vedcom a odborníkom, ale zanedbával by som svoju manželku, bol by som úbohým pokrytcom.
A keby som sa pohyboval v duchovných výškach a mal takú silnú vieru, že by som vrchy prenášal, ale s láskou by som tam nezobral aj svoju manželku, ničím by som nebol.
A keby som rozdal celý náš majetok ako almužnu núdznym a keby som obetoval všetok svoj čas, silu i zdravie v službe blížnym a nevšimol by som si potreby svojej manželky a detí, nič by mi to neosožilo.

Láska je trpezlivá a vie čakať – či dlho do noci na príchod, či roky na návrat. Láska je dobrotivá a najradšej by sa celá rozdala, aby urobila toho druhého šťastným a nezávidí, keď sa mu darí viac. Nevypína sa pri svojich úspechoch a nevystatuje sa tým, čo vlastne aj tak dostala iba ako dar pre dobro iných.
Nie je nehanebná, ale má cit pre mieru a slušnosť, nie je sebecká, lebo iba dávanie naozaj napĺňa. Nerozčuľuje sa pri slabosti a pomalosti druhého, nemyslí na zlé, ani keď nedostáva späť takou mierou, ako by chcela. Neteší sa z neprávosti, lebo tá vždy zraňuje a niekto ňou trpí, ale raduje sa z pravdy, lebo iba pravda oslobodzuje.
Všetko znáša a všetko vydrží, lebo každému sa môže stať, že zakopne, či zlyhá, či zabudne, či urazí, či zraní, či ochorie...
Všetko verí a všetko dúfa, lebo nikdy nie je nevhod ani neskoro povedať prepáč, odpusť, mám ťa rád, ...

Láska nikdy nezanikne, ale môže sa vytratiť z nášho vzťahu, ak ju nebudeme živiť.
Proroctvá prestanú, jazyky zamĺknu a poznanie pominie, lebo budeme starnúť a chorľavieť a aj rozum vekom zoslabne. Ako ľudia poznávame len sčasti a len málokedy vieme odhadnúť, čo príde. Ale keď bude v našom vzťahu láska, prestane nás trápiť, čo je čiastočné, nedokonalé a neznáme.
Keď som bol dieťa, hovoril som ako dieťa, poznával som ako dieťa, rozmýšľal som ako dieťa a aj moja schopnosť milovať bola detská. Keď som sa stal mužom, zanechal som detské spôsoby - aj v láske k manželke a deťom.
Bez srdca vidíme len nejasne, akoby v zrkadle, ktoré skresľuje alebo ukáže iba to, čo chceme vidieť. No skutočná láska nám otvorí oči dokorán a uvidíme svojho partnera z tváre do tváre, v jeho plnej kráse. Bez nej poznávam iba čiastočne, ale s ňou budem poznať aj toho druhého tak, ako som ja sám poznaný.

A tak teraz ostáva viera, že Pán nás neopúšťa, aj keď my sa navzájom opúšťame; nádej, že Pán má moc uzdraviť aj veľké zranenia a láska, aj keď zatiaľ slabá a nevytrvalá - tieto tri; no najväčšia z nich je láska, lebo je odrazom tej Božej, a preto má stále kam rásť, až s ňou raz úplne splynie.

Einsteinova tajomná ulica

Einstein jako tvurce tohoto kvizu tvrdil, že 98 % lidí jej nevyreší. Jak jste na tom vy?

Fakta:

1. Je 5 domu, z nichž každý má jinou barvu.
2. V každém dome žije jeden človek, který pochází z jiného státu.
3. Každý z majitelu pije nápoj, kourí jeden druh cigaret a chová jedno zvíre.
4. Žádný z nich nepije stejný nápoj, nekouří stejný druh cigaret a nechová stejné zvíře.

Nápověda:

1. Brit bydlí v červeném dome.
2. Švéd chová psa.
3. Dan pije čaj.
4. Zelený dum stojí hned nalevo od bílého.
5. Majitel zeleného domu pije kávu.
6. Ten, kdo kouří PalIMall, chová ptáka.
7. Majitel žlutého domu kouří Dunhill.
8. Ten, kdo bydlí uprostřed rady domu, pije mléko.
9. Nor bydlí v prvním dome.
10. Ten, kdo kouří Blend, bydlí vedle toho, kdo chová kočku.
11. Ten, kdo chová kone, bydlí vedle toho. kdo kouří Dunhill.
12. Ten, kdo kouří BlueMaster, pije pivo.
13. Nemec kouří Prince.
14. Nor bydlí vedle modrého domu.
15. Ten, kdo kouří Blend, má souseda, který pije vodu.

Otázka zní:

Kdo chová rybičky?

Řešení pro zoufalce: (0kB).txt

Štvorec

Zadanie:

Danými bodmi prelož štyri nadpojené úsečky (t.j tri-krát zlomenú spojnicu).

Časomiera horiacim motúzom

Máme 2 zápalné šnúry. Obe majú dobu horenia presne hodinu, avšak sú z nehomogénneho materiálu, a tak napríklad polovica šnúry nemusí zhorieť za polhodinu.
Našou úlohou je pomocou týchto dvoch šnúr a zapalovača odmerať presne 45 minút.

Rovnoramenná váha a 3 merania

Máme 12 rovnako vyzerajúcich guličiek, z ktorých jedna sa však od ostatných líši hmotnosťou.
Úlohou je nájsť túto odlišnú guličku, ak máme k dispozícii iba rovnoramennú váhu a 3 merania.

3 muži a 5 klobúkov

V miestnosti bez zrkadiel sú 3 muži a 5 klobúkov - 3 čierne a 2 biele. Zhasne sa a každému mužovi je náhodne nasadený jeden klobúk, ostatné sa skryjú. Po zažnutí majú uhádnuť, aký klobúk majú na hlave. Po chvíli sa jeden z nich ozve:
- Každý z nás má čierny klobúk.
Odpoveď je správna. Ako na to prišiel?